Příběhy ze zákulisí
Aneb bylo nebylo jednoho dne....
Vloženo: 01.11.2010
Tak a je to tady. Sezóna 2010/2011 přátelé! Konečně! Pojďme zavzpomínat na pár momentů z té minulé z našeho objektivu a nažhavit se tak na tu, která je za dveřmi. Ke spoustě fotek se váže dlouhá, zajímavá story... Jejich příběhy mě fascinují a rád bych se podělil o ty naše.
Foto 1.
První trip sezóny začátkem prosince do rakouského Soldenu, prodloužený víkend s Bayerem a Mácou. První pořádná lyžovačka bývá hodně intenzivní… Sněhu není mnoho, zato pudr. Pod sněhem číhají žraloci, ale užíváme si na max.
Před
Vánocemi jsme trávili týden ve švýcarském Laax. Ke konci pobytu se zdály být možnosti vyčerpané, síly pomále a kosa byla ukrutná... Z vyhřátého apartmánu se nám moc nechtělo, ale měl jsem v hlavě tuhle lajnu, která si vyloženě říkala o fotku... Bylo potřeba přemístit se přez celé středisko, půl hoďky šlapat tam, pak zpátky a podmínky byly nejisté. Hecli jsme to. Načasovali jsme to na poledne, kdy jsem doufal že krusta bude čerstvě změklá. Přesto byl sníh přemrzlý s tenkou krustou. Z místa, odkud David fotil jsem si říkal že není co řešit... Ale když jsem stál nad svahem, netušil jsem... Doufal jsem jen, že do toho vjedu na správném místě a drop tam bude v pohodě. Jedu, tři oblouky, vubec není vidět hrana a nepozdává se mi to. Zastavuju a jsem na sebe nas….j, že to mrvim. Pak traverzuju, hledajíc únik, ten samozřejmě neexistuje. Nacházím místo, kde si mi drop jeví lepší. Není na co čekat. Skáču. Neodjel sem to, ale ulevilo se mi... Dívám se zpět, co to jako mělo být a nechápu. Každopádně z té bídy vzešla moje nejoblíbenější fotka, díky Davidovi. Sjíždím traverzem dolů směrem ke středisku, od kterého nás dělí hřeben. Pod kuloárem, kterým chtěl jet David na něj čekám a naštěstí se i dočkávám. Přesto, že s výkonem nejsem spokojen, byl to silný zážitek.
Na víkend 23. – 24.1. somrujeme doma auto (mám narozky..) a jedem za sněhem směrem Arlberg. Už dlouho nesněžilo a ve středisku jako je St. Anton je to znát. Když si ale dá člověk torchu práce, v nepřeberném množství terénú dobrý sníh najde. Vyhlížíme kuloár, ke kterému traverzujeme z druhé strany hřebene a pak hike – climb kousek nahoru. Nahoře je nádherně a pohled dolů je magický. Sníh vypadá dobře, vybíráme bezpečné lines a jde se na věc!
Autor: Filip Sedlák
