V čase předvánočním (20.-21.12.) jsme se rozhodli navštívit švýcarský Laax, neb to byl v podstatě nejbližší resort s hutnou sněhovou pokrývkou (50 cm dole, 150 nahoře).   Po milionech změn jsme zvolili minimalizovanou variantu, čili tři lidi, dva dny. Z Benecka je to do Laaxu rovných 816 km, čili necelých 8 hodin pohodové jízdy přes Prahu (680 km), Mnichov, Bregenz a Chur. Moje osmička vlevo dole si vyžádala malou časně ranní přestávku v Landeskrankenhaus Bregenz. I tak jsme byli dole pod kabinou včas. Venkovní teplota byla dole příjemných -17, nahoře na ledovci pak -25.

Resort se rozkládá ve výšce 1100 - 3018 metrů. Ledovec Vorab s malým parkem bývá v provozu od poloviny října. Dva dny návštěvy letos a dva rok předešlý nedávají možnost sepsat nějaký podrobný popis, takže alespoň krátce.

Na lanovky je možné nastoupit ve vesnicích Laax, Flims či Falera. My jsme nastupovali v Laaxu. Hned pod velkým jumbem, který jezdí na Crap Sogn Gion (2228 m) je milion bc spotů a možností treeskiingu. Čím víc vpravo, tím hustější les. Pozor na orientaci, aby člověk nepřejel moc doprava a tudíž do údolí dál. Tím se sice dá “dojet” zpět ke kabině, ale je to zámrd, který před letošními Vánocemi trval přes dvě hodiny a stál veškeré poslední síly. To jest první freeridová oblast.

Při výjezdu vlekem až na vrchol ledovce Vorab se dá traverzovat, případně lehce hikovat na hřeben. Potom se nabídne možnost volby sjezdu do jednoho ze dvou údolí. Pravé vede   až k dolní stanici dvojsedačky Alp Ruschein, levé pak ku kabince zpět na ledovec. To je oblast druhá.

Třetí oblast je asi největší a rozprostírá se pod horou La Siala (2810 m). Rozdělil bych ji na dvě půlky. Levá nabízí široké a nepříliš strmé pláně. Je-li 10 - 15 cm novýho, tak je to lambádička. Pravá půlka pak nabízí super široké kuloáry pod jumbem na horu Grauberg (2228 m). Začíná skalní římsou, která se dá buď objet nebo naentrovat zhruba v půlce (musí být ale víc sněhu než při naší návštěvě). Potom následují prudké široké pláně, skalky a lesík.

Čtvrtá oblast je pod horou Cassons (2765 m) v úplném rohu střediska. Je to obrovská širokánská pláň, na kterou vede malinká kyvadlová lanovka a na které není ani jedna značená sjezdovka. (Pokud je lanovka v provozu, chce to na ni co nejdříve, musí tu být potom veliké fronty.) Tato část resortu nebyla ale ani při jedné mé návštěvě v provozu, takže mohu jen závidět. Nabízí více než 1300 m převýšení a minimum lidí. Hikovat to je skoro nesmysl.

To jsou tedy čtyři oblasti, které mohu doporučit. Delší návštěva by jistě dala poznat i jiná místa. Ale bc či treeskiing se tu dá dělat takřka neomezeně a kdekoliv. A s velkým převýšením. Asi jediné negativum je plochost spodní části resortu, což znamená dojezdy   k nejspodnějším lanovkám po sjezdovkách (cestách), někdy i několik kilometrů, a následně tedy delší čas strávený v lanovce. Ty jsou ale vesměs všechny rychlé, takže člověk alespoň trošku odpočne nohám.