Nultý ročník PWL campu se až na pár výjimek vydařil skvěle. To obzvláště díky zvolenému termínu. Bohužel s následnou kolizí s termínem freeridových závodů v Jasné jsme museli řešit nespočet organizačních problémů. A to jak s dopravou materiálů tak členů samotných. Předpověď počasí a aktuální stav nám také nehrál do karet, dlouhodobé teplo v celé Evropě u nás smazalo zmínky o posledním sněhu a vysněné prašanové oblouky byly v nedohlednu. Hory jsou ale nevyzpytatelné, ve foto galerii se můžete podívat jak.

Základem úspěchu bylo najít powder :-) nebo alespoň oblast která nepřipomíná ledovou horu. To se nám jako zázrakem povedlo v Zillertal Areně u vrcholu Ubergangsjoch ve 2500m.n. m. Malý play ground, který nám poskytl útočiště na první dva dny kempu, než přišla sněhová fronta. První jízdy jsme se rozdělili do skupin podle zkušeností a schopností jízdy ve volném terénu. Mohu dodat, že jsme byli příjemně překvapeni úrovní všech zúčastněných, jejich úroveň byla vysoká a díky tomu jsme se mohli pouštět i dál od rozježděných stop kolem sjezdovek. V prvním dnu v mé skupině probíhal lavinový výcvik, který následně pokračoval přednáškou ve večerních hodinách.Druhý den jsme se drželi na stejném místě, které díky informacím z jiných částí údolí bylo opravdu nejlepší. Den probíhal bez nejmenších problémů a díky světelným podmínkám a znalostí terénu z předchozího dne vznikalo množství foto materiálu.Třetí den campu přišla oblačnost a začalo konečně sněžit. Díky nulové viditelnosti jsme se museli držet v lesích na ledu. Tento den byl také nejméně náročný a spíše odpočinkový, po pár jízdách jsme si vyzkoušeli práci s pípáky a den ukončili v hospodě.

Příchod sněhu chtěl dále podpořit sláva svým Strohem , ale s 80% to bylo na nás opravdu moc. Čtvrtý den byl opravdu zlomový, ať už z pohledů sněhových podmínek tak i zážitků. Počasí se navzdory předpovědi vydařilo a horní partie nám nabídli opravdový ráj. Nový sníh skrýval nebezpečí v podání schovaných kamenů, na které hlavně narazil Filip Paseka aka Fiďas zlomeným prknem a Roman s 5 stehy na pravém stehně. Dali jsme zabrat i technice, podařilo se nám zničit dvě vázání, která nevydržela nápor adrenalinu.Poslední den jsem ve středisku trochu smůlu, když jsme si vybrali část střediska, která byla celý den pod mrakem, skupina v čele s Filipem Pasekou měli na pár hodin štěstí a podařilo se jim sjet alespoň pár lajn v jiné straně střediska. My jsme opravdu měli zajímavý den na sjezdovkách mezi kuželkami,  kterých bylo v úzkých průjezdech enormně hodně.