Oběma dvěma případům „domácího řešení“ předchází důkladné očištění rýhy. Je třeba zjistit, jak moc se skluznice odlupuje od jádra v okolí inkriminovaného místa. Poté je nutné v rámci výřezu tuto odlupující se skluznici vyříznout. K oříznutí skluznice je v pohodě použitelný ostrý ořezávací nůž (takový ten vysouvací) nebo nabroušený skalpel. Je vhodné si zvolit takový tvar, abychom ho dokázali stejně vyříznout i z nového kousku skluznice. Popřípadě je možné si vyříznout přibližný obdélníček z nové skluznice a podle něj udělat výřez, to už je na individuální libosti každého. Tloušťka skluznice u freeridových lyží evropských značek je většinou cca 1.3 mm (taková skluznice by měla jít sehnat v klidu v nějakém ski servisu při troše dobré vůle). Každopádně je nutné si šuplerou nejprve změřit, jakou mocnost má naše skluznice a až podle toho shánět skluznici náhradní. Osobně jsem dělal výřez na skluznici 1.31 mm, abych byl přesný. Nebyl tedy problém tuto skluznici záplatovat. Pokud máte skluznici tzv. „fatty base“ (K2, Momment, Line a určitě další), musím se přiznat, že nevím, kde sehnat takto tlustou skluznici. Určitě něco existovat ale bude. Kdybych nesehnal takto tlustou skluznici, asi bych to pořešil vypodložením po délce výřezu nějakým pro epoxid propustným materiálem (záleželo by na tom, kolik „chybí“). Každopádně epoxid prostoupí dokonale matnými papíry nebo jakoukoliv přírodní tkaninou, rýžovým papírem, skelným vláknem…

Budu-li mít připravený výřez a skluznici, mohu přistoupit ke slepení. Namíchám epoxidové lepidlo, potřu jím výřez ve skluznici, přimáčknu připravený kus skluznice, zakreju folii, aby se mi to nepřilepilo následně k podložce, proti které budu svěrkovat. Nyní přiložím potřebně dlouhý, dostatečně pevný a rovný kus nejlépe nějakého dřevěného hranolku a dotáhnu opět přes podložky z druhé strany k lyži. Doba svěrkování závisí na použitém druhu epoxidového lepidla.

Epoxidová lepidla jsou k dostání v drogeriích, na internetu, v domácích potřebách a podobně. Existuje několik druhů. Většinou jsou ze 2 složek – plnič a tvrdidlo, přičemž mohou být průhledná nebo zabarvená. Obecně platí, že čím déle epoxid tuhne, tím silněji se vytvrdí, avšak už i epoxidové lepidlo, které utuhne do 20 minut, bude mít pro tyto účely asi dostačující pevnost (např. kolem 130 – 150 kg/cm2). Osobně jsem požíval epoxid, co máme doma už nějaký ten pátek,  je také dvousložkový, ale jediné, co k němu vím, je fakt, že lepí dost dobře a vytuhne do 12 h. Skluznice je většinou PE, s teflonovou úpravou nebo okulenová, přesné chemické složení bohužel neznám, ale důležité je to, že ze strany, kterou se lepí k lyži, má takovou úpravu, aby byla slepitelná lepidlem na bázi epoxidových pryskyřic, které většinou (možná dokonce nikdy) nelepí teflon ani PE. Z toho plyne, že výběru epoxidového lepidla bych se zde tolik nebál.

Po době, která je nutná k vytuhnutí, lyži odsvěrkujeme a zbrousíme místo záplaty. Epoxid se nám totiž vytlačí do okolí záplaty a je nutné ho zbrousit. Dá se použít širší dláto nebo nůž k oškrabání a poté nějaký šmirgl. Zbrousit se to dá buď ručně nebo i přítlačnou oscilační bruskou, která je určitě rychlejší než ruční volba.

Pozn.: Je dobré dělat výřez tím způsobem, že si tvar výřezu ohraničíme silným naříznutím podle pravítka nebo jiné rovné věci. Tím bude výřez pravidelný. Samotné dořezávání v rámci vymezené rýhy pak provádíme tak dlouho, dokud neuslyšíme škrabavý zvuk o jádro lyže. Prostě člověk  se toho nesmí bát a musí řádně přitlačit. Když nebude záplata úplně přesně lícovat, tolik to nevadí, malé skulinky se vytlačí epoxidem.

Celý proces je zachycen na snímcích od udělání šrámu až po jeho opravení. Možná se popis pracovního postupu může zdát někomu poněkud složitý a řekne si, že to dá raději do servisu, ale zdání klame. Celkem práce (když nebudu počítat dobu ve svěrkách) trvala nějakých 30 – 45 min – vyříznutí, připravení skluznice, vlepení nového kusu, zasvěrkování, odsvěrkování a obroušení. A to se jednalo a dost velký šrám, dlouhý 31 cm.

Autor: Pavel Božák