Nejprve bych se zaměřil na rozdíl film verzus digital. Ještě před pár lety říkalo hodně lidí, že digital tak brzo nepřekoná klasický film. Jenže doba ukázala, že většina lidí co fotila na kinofilm nebo diapozivy byla stejně donucena postupně přejít na digitál. Buď to bylo z důvodu jednoduchému vyvolávání snímků nebo jen z čistě ekonomických důvodů. Prostě digitální doba přinesla nový velký rozměr ve fotografování. Tím je tedy jasno, že digital je zřejmě nejlepší volba.

      Následně je problém vybrat z velké řady digitálních fotoaparátů. Sport se všeobecně fotí na rychlejší časy a poté záleží na cloně a iso, které si zvolíte. Nejdříve bych vypustil úplné automaty a fotoaparáty do kapsy. To jsou absolutně nepoužitelné fotoaparáty na focení freeridu. Těmito kousky můžete vyfotit nádherné panoramata nebo momentky na horách, ale kamaráda s hromadou prachu nebo v nějakém lepším dropu určitě nechytnete…

Následuje řada poloautomatů, které mají integrované (neměníci) objektivy. Tyto přístroje jsou podstatně výše na žebříčku pro focení pohybu. Mají plně manuální režimy, ale hodně je omezuje integrovaný objektiv, který neumí zaostřit a udržet zaostřenou kompozici. Problémem je, že při zmáčknutí spouště se opět snaží ostřit a to je už lyžař dávno pryč a vy máte opět jen krásnou krajinu a rozmazaného freeridera, nebo nestihnete ten pravý okamžik, který byste chtěli.

      Favoritem všech fotoaparátů je digitální zrcadlovka. Je většinou dražší než všechny kompakty a poloautomaty, navíc je podstatně těžší a větší, ale hned vám vysvětlím její přednosti před všemi ostatními přístroji. Ať už vezmete jakkéhokoliv výrobce, a že jich není málo (Canon, Nikon, Olympus, Sony, Pentax, atd…), ceny většinou bývají nad 10000 Kč.

Samotné tělo – to co vám vytvoří vaše snímky
      Těla zrcadlovek jsou hodně rozdílné dle ceny. Nejlevnější typy pro amatéry jsou většinou celé plastové a jsou menší rozměrově než poloprofesionální nebo profesionální těla. Jejich předností je jejich nízká hmotnost. Co se týče funkčnosti, tak jsou určitě lepší než jakkýkoliv kompakt nebo poloautomat, ale ve srovnání s poloprofesionálními zrcadlovkami mají podstatně ošizené vlastnosti. Všechny základní funkce jsou prakticky stejné jako u všech zrcadlovek, ale mají např. pomalejší sekvenční snímání, což je věc při focení jakkéhokoliv sportu dost podstatná. Zpravidla mají ošizený nějakým způsobem i vlastní obrazový čip.
Naopak poloprofesionální přístroje mívají zpravidla těla z nějakých odolnějších slitin, jsou trošku větší, ale lépe padnou do ruky a mají více funkcí než nižší řady zrcadlovek. Poloprofesionální těla mají většinou i vyšší rychlost sekvenčního snímání – od 5 do 8 snímků za sekundu, což je úplně dostačující pro dokonalou sportovní fotografii.
Profesionální přístroje jsou dokonalé, ale jejich dokonalost draze, hodně draze zaplatíte.

Objektivy – oči zrcadlovky
      Při výběru zrcadlovky je důležité podívat se, jaké množství objektivů je k dispozici a za jaké peníze. Je nesmysl kupovat zbytečně drahý objektiv k nejnižšímu fotoaparátu v modelové řadě a naopak. Je pravdou, že základem dobré fotografie je dobrý objektiv s ostrou kresbou. Velkou roli hraje taky velikost ohnisek objektivu. Pro začátek doporučuji vybírat objektiv kolem cca 18 – 50 nebo třeba 18-85. Většina lepších objektivů nemá moc velké rozdíly mezi jednotlivými vzdálenostmi ohnisek. Čím větší rozdíl je mezi ohnisky, tím více ztrácí objektiv na kvalitě (beru za předpokladu levnějších objektivů). Například objektivy 18-250 jsou sice krásné, že nemusíte mít více objektivů, ale následně zjistíte, že fotky z těchto objektivů jsou docela „soft“, což znamená, že je budete v počítači muset docela dost doostřovat.

      Takže celé shrnutí je následující – pokud chcete začít fotit freeriding, tak doporučím koupit jakkoukoliv digitální zrcadlovku, protože ostatní třídy fotoaparátů nejsou úplně vhodné na focení pohybu… a freeride je o rychlém pohybu…

Příště: Jaké režimy, časy a clony používat při focení freeridu – praktické ukázky na fotografiích
 
Klikoš