Při výběru radiostanic určených pro freeride nás budou zajímat vlastnosti jako je dosah (range), výdrž baterie, velikost, váha, možnost handsfree sady, vodotěstnost a odolnost. Zmíněný dosah je právě jeden z aspektů, který nás nejvíce zajímá. Zde nastává otázka vzdálenosti vysílání, která se  nejvíce liší při používání evropských a amerických vysílaček. Evropské radiokomunikace schvalují používaní radií (vysílaček) v bezplatném pásmu PMR 446Mhz s výkonem max 0,5 wattů, narozdíl od amerických, kde jsou to 2 waty a hlavně jiná frekvence vysílání/příjem 462MHz (GMRS) ,takže si s PMRkama nerozumí, a tudíž nelze kombinovat evropské a americké vysílačky. Tyto radiostanice nejsou tedy v Evropě prodávány, z důvodu výkonu jejich používání, je tedy trochu nelegální.

Proč tedy volit americké radia? I když jsme u evropských prodejců lákáni na dosah dříve 3 km, dnes už 6 km dosahu uvědomme si, že nedošlo ke zvýšení výkonu, ale jiným úpravám, neboť maximální výstup nesmí překročit 0,5 wattu v bezplatném pásmu. Proto sáhnout po amerických radiích, kde je výkon podstatně vyšší, je tou správnou volbou.

Americké vysílačky s výkonem  2 watty a více se mohou pochlubit údajem, který udávají výrobci od 12 do 30 mil!! Přestože je v popisu těchto radiostanic definován dosah až 30 mil, nepočítejte, že nahradí vaše mobilní telefony. Z praxe se ukázalo, že radiostanice ztrácejí výkon při komunikaci ve městech s velkými budovami, které podstatně ovlivňují dosah, a to až o 80%! Dále je tento dosah výrazně ovlivněn všeobecným rušením prostoru jinými vysílači. Naopak v horských podmínkách nás tyto radiostanice příjemně překvapily při opravdu velkých vzdálenostech, kdy např. rider byl na vrcholu hory a ostatní rideři už v chatě u čaje asi 15 km pod horou nebo na dálnici domů J . Údaje o dosahu berte opravdu s rezervou. Jedná se o údaj, který je za ideálních přírodních podmínek, jako je úplná rovina bez jakéhokoli deště, mlhy, sněžení a pod.

A teď už k testu radiostanic. K těm vlastnostem, které jsou nabízeny všemi výrobci radiostanic v testu. Všechny radiostanice mají 22 kanálů, kde každý kanál má až 99 sub kanálů, dále vibrační vyzvánění, vyzváněcí melodie, možnost handsfree, podsvětlený display, QT minimalizace šumu, uzamknutí klávesnice, stolní dobíječ na NiMH akubloky, které lze vyměnit v případě nouze za baterie typu AAA či AA.

Pro náš test jsme vybrali 3 námi odzkoušené americké radia, u kterých si popíšeme jejich vlastnosti a nakonec sumarizujeme jejich dobré a špatné stránky. Ve výběru jsou radia těchto značek Motorola a Midland. Obrázek (1) .

Jako první se nám do ruky dostala Motorola Talkabout® T5950. První dojmy byly výborné. Malé kompaktní rozměry s opravu malou váhou se nám na první pohled zalíbily.  Co se týče výdrže baterie, ty už na tom nebyly tak dobře, a proto jsme nahradili akubloky tužkovými nabíjecími bateriemi. Ve městě a v jinak zastavěných oblastech se výkon rapidně snížil a to o víc jak 80%. Jak už bylo zmíněno jestliže se nacházíte ve městě v cihlové budově, nepočítejte dosah větší jak 1 km. A proto jsme byli i docela zklamaní. Na horách to už byla podstatně lepší situace, se kterou taky přišlo uvědomění, že nelze čekat žádné zázraky. Na druhou stranu měly rozhodně vyšší výkon oproti evropským PMR stanicím. Radiostanice se chovaly stabilně bez žádných větších problémů, lehko ovladatelné a při poloze všech riderů na jedné straně hory bez problémů. Problém spočíval až v situaci, kdy jeden z riderů byl za kopcem a v tom případě se signál dostával přes horu opravdu špatně. 

Proto jsme se ohlédli za jiným typem, a to Motorola talkabout ® SX 700 R , která už měla nabízet 2 waty výkonu a vetší dosah až 12 mil. Bohužel k žádnému většímu pokroku nedošlo a někdy jsme měli pocit, že i předchozí model byl na stejné úrovni. Zlom přišel až u modelu  Midland GXT710, kdy výkon byl už opravdu znát, a tam kde Motorolám už nešlo rozumět, se Midlandům vedlo velmi dobře. Velmi dobré ovládání, vstupy na handsfree rozděleny zvlášť na mikrofon a sluchátka, takže lze doplnit i neoriginálním přislušenstvím, narozdíl od Motorol, kde vše bylo umístěno v jedné zdířce a fungovalo jen s originálním příslušenstvím. Jak ještě nebylo zmíněno, handsfree hraje velkou roli v případě, že se vám nechce sundávat rukavice a chcete reagovat operativně na dané podmínky, zvláště v případě nebezpečí.

I když jsou celkové zkušenosti nejlepší převážně s firmou Midland, nevyhazoval bych Motorolu z ringu ven. Společnost Motorola má ve svém portfoliu mnoho produktů a je jednou z předních firem, které vyrábějí radiostanice. Je také nejznámější v tomto poli. S prvním produktem jsem měli opravdu dobré zkušenosti a nebojím se je použít ani dnes. Jestliže máte jiné, další zkušenosti s rádii tohoto typu nebo jiného, rádi je uvítáme v našem fóru. Na závěr jsem si ještě dovolil vybrat čerstvé novinky na americkém trhu s radii a ty vám taky trochu přiblížil. Obrázek (1,2,3). Celkové hodnocení jasně ukazuje, že favoritem je novinka Midland GXT950VP4 (obrázek 3), která má za solidních 70 dolarů s veškerým příslušenstvím v ceně opravdu co nabídnout.

Na druhém místě se umístila Cobra microTALK® CXR920 (obrázek 2) , která nám taky nabízí pořádný výkon, avšak už za podstatně vyšší cenu a nemožnost nahrazovat akubloky za jiný typ baterie. Na třetím a posledním místě se v našem mini testu umístila Motorola T9650RCAMO (obrázek 4), která trochu zaostává výkonem a typem baterie. Přece jenom lithiové baterie u předchozích dvou typů vydrží déle než NiMh, ale na druhou stranu má lepší design a daleko větší příslušenství v nabídce.

A nakonec tohoto článku snad jen zmínit, kde tyto radiostanice pořídit? Nejednodušší metoda je dovézt si je osobně, ale pro ty, co nemají tuto možnost, bych doporučoval ebay.com.

        David Knybel