Ahoj Lorraine, zahřívací otázka… Jako fanouškovi MUSE mi to nedá a musím se tě zeptat, jakou písničku máš od nich nejraději?

Take a Bow

Ještě když jsme u tý hudby… Hraješ na piáno a didgeridoo, nelákalo tě nikdy založit kapelu a být slavnou hudební star?

Jak jsi to věděl? Ne, vážně, pro hudbu mám slabost, tahá mi za struny u srdce. Myslím, že být hudebníkem musí být jedna z nejvíce naplňujících věcí co můžeš v životě dělat.

Teď už ale k tomu co všechny zajímá nejvíc - ty a lyžování. Hodně velkou část svýho dětství jsi prožila v Austrálii… Jsou tamní podmínky srovnatelné s těmi evropskými (alpskými)?

Fakt ne. Nadmořský výšky jsou mnohem menší, počasí je teplejší a sezona kratší. Stejně si tam ale můžeš užít srandu, hlavně v parcích. Na druhou stranu i Nový Zéland může nabídnout pár slušných terénů na freeride. Například Treble Cone poblíž Wanaka je jedno z mých nejoblíbenějších míst na lyžování.

Když jsi po střední odjížděla do Rakouska, plánovala jsi, že tam zůstaneš napořád? (Proč jsi tam zůstala?)

Popravně jsem plánovala zůstat v Rakousku 1 rok před návratem do Melbourne, kde jsem chtěla studovat architekturu. Evropa má co nabídnout a vážně mě přitahovala kultura a jazyky tady, lyžování ze začátku ani tak ne. To přišlo až trochu později.

Přeskočila jsi takový pomyslný evoluční stupeň spousty (profi) freeskierů – jezdit závodně. Nelákalo tě to jako malou jezdit mezi brankama?

Nikdy jsem neměla šanci dostat se k závodění, protože jsem odešla z Rakouska, když mi bylo 8. Můj svět lyžování byl vždycky o ježdění mimo sjezdovky, které se po 18-ti vyvinulo ve freeride.

Mohli jsme tě vidět ve filmu „WUNDERBAUM“. S Robinem Kaletou a dalšími jste jezdili po beskydských kopcích, nepřišli ti místní kopce trochu malý?

No, když srovnáš Beskydy s Alpama, tak určitě se budou zdát malý a ne tak dobrý. Lepší je využít to, co tam je. S dobrou partou kamarádů si srandu můžeš užít všude, třeba pracovat na novým triku. Vždycky je tu nějaká výzva, když jsi dost kreativní.

Říkalas mi, že tě překvapilo kolik je tady freeskierů, v Rakousku tenhle sport tak „nefrčí“?

Neříkám, že v Rakousku je freeriding míň populární, ale byla jsem překvapená tak malou, ale silnou freeski scénou, kterou jsme v Beskydech potkali. Když se nad tím zamyslíš je logické, že freeskiing by tady měl být populární, dává dětem možnost něco dělat.

Letos jsi ve filmu „AS WE ARE“, což je čistě holčičí ski movie. Už vás (holky) nebavilo jezdit s partou chlapů, tak jste se rozhodly udělat vlastní film? Nebo co vás přivedlo k tomuhle nápadu?

Není to to, že bychom nechtěli jezdit s klukama, většinu času jsou to jen kluci s kterýma jezdím, protože zatím není kolem moc holek s kterýma by se dalo jezdit. Proto jsme chtěly udělat movie jen o holkách, který spolu lyžují a baví se. Náš cíl je motivovat jiný holky k tomu, aby to taky zkusily a taky jim ukázat, že freeriding je něco, co můžeš dělat nezávisle.

Můžeš nám říct něco o tom filmu? Myslíš, že přináší něco novýho?

Film je o 6-ti holkách, všechny milují freeride a spřátelily se tak, že spolu lyžovaly ve svých home resortech. Dává vám náhled na to, jak se staly lyžařkama, kterýma jsou dneska. Je to zvláštní příběh, nemůžu se dočkat zítřejší premiéry.

V Söldenu máš svojí freeridovou školu, co tě přimělo k tomu ji založit?

Tak nějak jsem do toho sklouzla. Můj partner se mě tehdy zeptal, jestli se nechci zapojit do založení jednoho byznysu. A já souhlasila, myslela jsem, že by to mohla být skvělá zkušenost pro mě a moje studium byznysu. Freeride Centrum Sölden bylo naše miminko, zamilovala jsem si tu společnost a dnes je velmi úspěšná. Snažím se tohle dělat hodně: něco založit, vytvořit něco nového a pak postoupit dál.

A co tě na týhle práci baví nejvíc a naopak, co ti na ní vadí?

Moje kariéra profi lyžaře mi dává nejen možnost vyvíjet moje tělesné schopnosti, ale taky možnost růst jako člověk. Naučíš se jak se vypořádat se svým egem, strachem, zklamáním, selháním, úspěchem, jen pro začátek. Co mám ráda nejmíň je vedení účetnictví haha!

Hugo Harrison je tvým týmovým kolegou, je Hugo fakt takovej pohodář, jak vypadá ve filmech nebo za kamerou se změní?

Dobrá otázka. Natáčela jsem s Hugem segment pro Warren Miller v Lech am Arlberg minulý březen. Vzpomínám si na hledání lokalit s Hugem, jak jsem se snažila najít co možná největší skály. Myslela jsem, že Hugo udělá všechny tyhle šílený, riskantní věci. Opak byl pravdou. Hugo neskočí nic, dokud není spokojený se sněhovými podmínkami, příkrostí dopadu a nemůže si zkouknout lajnu prvně zespodu. Nemusí nic nikomu dokazovat a spousty jsem se toho od něj naučila. Proto je ve hře tak dlouho, je to legenda.

Nastal čas pro otázku, kterou ukončuju všechny rozhovory – Je nějaká otázka, na kterou se tě ještě nikdo v rozhovoru nezeptal, ale ty bys ráda na ní odpověděla?

Nee – Jsem vážně otevřená osoba a pokud je tady něco, co chci říct, najdu si cestu jak to říct.

Chtěla bys říct něco na závěr našeho rozhovoru?

Sledujte někoho ze svých oblíbených riderů ve ski filmech, pusťte si záběry zpomaleně, představte si sebe, jak děláte ten pohyb. Pak si to vemte s sebou do hor, zkuste si to a nechte se překvapit svým pokrokem.