Na Pustevny se dostanete dvěma způsoby – autobusem nebo autem po cestě z Prostřední Bečvy nebo dvousedačkovou lanovkou z Ráztoky. A právě díky této sedačce je možný „woodoo“ freeride. Musím upozornit, že lanovka jede na Pustevny cca 20-25 minut, pokud je hodně lidí a zapnou „3 kosmickou“ rychlost, tak se nahoru dostanete za zhruba 15 – 17 minut. Problém lanovky je, že mino sezónu ji pouštějí pouze 1x za hodinu, což znamená, že kopec i s výjezdem, výšlapem a sjezdem dáte asi za 25 minut a pak jak „trotli“ čekáte dole. Snažili jsme se vždy dopředu dozvědět, jestli lanovka bude jezdit celý den, to abychom si podle toho koupili buď celodenku nebo jednotlivé jízdy, ale jelikož to provozuje Tělovýchovná jednota, jedoucí dle řádů z 80. let minulého století, tak to vždy bylo úplně jinak, než řekne paní v budce!!! Na to si dejte pozor a doporučuji kupovat jednotlivé jízdy, které jsou za 40 Kč. Celodenka stojí 320 Kč, ale stejně to dáte za den tak max. 7x a jste vyřízení.

     Freeride je tady absolutně pohodový, jedná se o kopec, který není nějak zvlášť členitý. Prostředkem kopce probíhá cesta vinoucí se kolem celé hory, takže na ni vždy narazíte, a pokud je dost sněhu, je to zajímavé zpestření. Doporučuji první jízdu zkontrolovat, jestli neměl rolbař lepší chvilku a neupravil ji pro běžkaře. Poté většinou končí všechny skoky z břehu na „papulce“, protože je to ufrézované na beton a není nic příjemného skočit ze 2-3 metrového břehu místo do prachu na povrch připomínající asfalt.

     Jakmile se dostanete na horní stanici lanovky, sjeďte k malému vleku (mapa č. 3) a tím vyjeďte nahoru (pozor, pokud budete mít koupenou permici na jednotlivé jízdy nahoru, nelze jím jet, nemáte na to permici, musíte tedy pěšky už od horní stanice lanovky – mapa č. 4). Pokud půjdete už od lanovky, je to cca 400 metrů na vrchní mýtinku-plošinku, odkud začínají sjezdy (mapa č.4). Pokud pojedete vlekem, tak je to asi 250 metrů, ale je to podstatně výše, takže nebudete muset zdolávat převýšení (mapa č. 5).

     Plošinka je v nadmořské výšce cca 1060 m.n.m., a tudíž je výše než vrchol Okrouhlý. K vrcholu se dostanete lesní cestou s vyjetou ski (snb) crossovou přírodní dráhou mezi smrčky (je to celkem „fičák“, když to rozjedete). Poté budete muset kousek po hřebeni cca 200 m k vrcholu Okrouhlý.

Poznámka:

Pozor při sjezdu touto cestou, dostane to celkem „šupy“ a stromy jsou dost blízko a větve jsou nemilosrdné. Pak bacha na ty, co tu rádi sedí za stromy v zatáčce!!! Proto platí pro všechny – prosím Vás, nesedejte si do zatáček za stromy, taky se může stát, že Vám někdo „hrkne v palbě“ na záda. Nic příjemného…

Sjezd č. 8 je dobrý na závěr dne, kdy už nemáte síly stále chodit na plošinku a odtud jezdit. Trasa vede přes hodně úzký bukový les na cca 100 metrů dlouho mýtinu v lese a poté kolem potoka dolů. Doporučuji nevjíždět do koryta potoka, jsou zde celkem velké šutry a je hodně úzký a špatně se v něm jede, dobré je držet se jej a jet podél až dolů.

Sjezd č. 9 je z mýtinky nahoře, ale nemusí se jet po cestě, která vede více na sever, vy to pustíte přímo dolů na cestu, z cesty potom kolem nízkého smrkového lesa a pak traverz mezi buky do té doby, než vám to přestane jet (když je hodně sněhu, doporučuji jet ve větších odstupech, protože to fakt po té vrstevnici nejede). Pak jedete dolů podle vlastního uvážení.

Na Sjezd č. 10 se dostanete, že sjedete "ski (snb) crossovou cestou", ale nešlapete po horní planině, ale najdete si průjezd mezi stromy – trasa pro opravdu dobré lyžaře nebo snb, protože stromy jsou tak 10-15ti leté, a tudíž mají husté větve až od země a často hledáte cestu. Tento průjezd je cca 60 - 70 metrů dlouhý, pak následuje nádherná lesní školka s malýma stromkama, která je prudká, a následují terénní vlny až k lanovce. Podle mě, nejhezčí místo na této hoře, ale špatně, velmi špatně dostupné. NIKDY ZDE NEJEZDĚTE SAMI !!! Pokud se Vám tady něco stane, už vás nikdy nikdo nenajde.

Trasy č. 11 vedou také ze začátku přes les, ale musíte kousek po náhorní plošině, co vede k Okrouhlému. Platí co předchozí bod.

Trasy č. 12 jsou poměrně snadné, už od horní partie se jede v širokém bukovém lese, kde jsou stromy od sebe cca 7- 10 metrů. Sklon je pěkný a dá se to neskutečně rozjet.

Trasa č. 13 je chvíli po lesní školce, poté zahnete do bukáče a valíte to dolů, minete lanovku a jedete na cestu.

POZOR – NEVJÍŽDĚJTE DO AREÁLU LANOVKY – vlekaři to nemají rádi a pak strašně prudí, je dobré se vyhnout spodní stanici tak 50 – 80 metrů od nejbližšího plotu.

Trasy č. 14 vedou celou lesní školkou až dolů na cestu, kterou přicházíte k lanovce, je nutné se vrátit zpět na lanovku, ale není to nějak daleko (max. cca 150 metrů).

     Pustevny jsou dobrá možnost, pokud napadne do lesa alespoň 70 – 80 cm prašanu. Pokud je méně, tak drhnete o vše co leží na zemi. Letos byly podmínky nakloněny a my tu mohli prožít pár pěkných powder days. Středisko je sice zaostalé, ale freeride je celkem pěkný, hlavně je to něco jiného než jezdění po velkých pláních, je to taková „game“. Já tomu osobně říkám „woodoo playstation“, čím rychleji jedete, tím je větší adrenalin… Ale pozor na tu rychlost, strom neuhne ani o krok, a kor buk  ne!!!

Klikoš