Toto poněkud menší lyžařské středisko se nachází v rakouském Štýrsku, v oblasti solných dolů Salzkammergut. První velkou výhodou, nejen pro mne jako Jihočecha, je tedy dostupnost tohoto střediska. Cesta z Českých Budějovic zabere necelé 3 hodinky klidným tempem při středně hustém provozu. Vždy je to jen o tom dojet za Freistadt, najet na dálnici směr Linz - Voralpenkreutz - tady odbočit směr Graz a pořád po dálnici až ke sjezdu Spital am Pyhrn. Vyplatí se sjet už zde, o něco dříve, a vzít to přes alpský průsmyk Pyhrnpass směrem na Liezen  a následně Tauplitz. Člověk díky tomu nemusí platit tunel, za kterým by stejně hned sjížděl z dálnice. Časově to vyjde také o něco lépe.

Jihojihovýchodně od Tauplitz se tyčí do výše cca 2500 m.n.m rozsáhlý, velkolepě působící, horský masiv Grimming, který mocně zadržuje západní proudění, což má za následek nadprůměrný spad srážek v této oblasti. Díky tomu je v Tauplitz vždy o poznání více sněhu, než v jiných blízkých střediscích, jako je třeba Schladming, který je vzdálen pouhých pár kilometrů vzdušnou čarou. Kupříkladu loni napadlo v Tauplitz přes 4m sněhu! A o to tady snad jde nebo ne?

Jak už jsem již zmiňoval výše, cca 30min jízdy od Tauplitz se nachází proslulý Schladming. Z toho pramení další velká výhoda tohoto střediska - neexistují tu nekonečné fronty, nemarníte čas čekáním na lanovku. Jezdím do Tauplitz už nějaký ten pátek a nejdelší fronta, kterou jsem zažil, trvala snad asi tak 10 minut.

Co se týče nadmořské výšky, leží toto středisko v rozmezí 850 - 2000 m.n.m. Už tento fakt napovídá, že zde nalezneme mnoho, nejen modřínových, lesů, kde se realizuje kdejaký technický rider. Krom toho se zde dá schovat při horších podmínkách a viditelnosti. Neznamená to ovšem, že by v Tauplitz nebyly žádné rozsáhlejší pláně narušené skalními útesy -  ty jsou tu samozřejmě také.

Celkově se dá říci, že v Tauplitz je mnoho terénů dostupných v podstatě bez nějakého většího šlapání. Kdo nechce šlapat, nemusí. Může se jen vozit lanovkou a jezdit z kopce dolů. Avšak na druhou stranu, podporuje to skutečnost, že terény, dostupné bez došlapu, bývají zpravidla brzy kompletně rozježděné. Nikde jinde jsem neviděl tolik lidí,  kteří by se neohroženě pouštěli mimo sjezdovky jako zde. Ale není třeba zoufat. Kdo si vybere náročnější, lepší pojezd, došlápne si pár minut, bude mít soukromí a potká tak maximálně nějaké místňáky nebo sobě podobné nadšence.

Nyní bych se pokusil přiblížit některé freeridové trasy. Je třeba podotknout, že popisovat budu s odstupem a musí se to brát s nadhledem. Nemůžu napsat přesně, kolik udělat kroků, o kolik stupňů se kde pootočit a tak podobně. Však si určitě rozumíme. Hory jsou hory a rok od roku to může vypadat trochu jinak. Doufám ale, že se mi podaří to shrnout tak, aby i rider, který v Tauplitz nikdy nebyl, mohl s určitou jistotou vyrazit rovnou na mnou popsaná místa a pořádně si zajezdit.
Popisovat budu podle mapky lanovek a sjezdovek :)

1. TRASA –  “Kopec na rozježdění”

Jedná se o široký svah pod šestisedačkou. Zpravidla bývá rozježděný úplně nejdříve a stane se z něj boulovatý kopec. Dá se zde postavit nějaký BC kicker nebo jen tak po ránu rozhýbat nohy. Příjemné je, že z údolí, kam trasa vede, nás vytáhne přibližovací lano a člověk nemusí vůbec šlapat.

2. TRASA – Stěna k jezeru

Stěna vede zeshora ze Schneiderkogelu dolu přímo ke GroSseeliftu. Výhodou tohoto pojezdu je severovýchodní orientace svahu, což má za následek, že tu nejdéle vydrží prachový sníh. Celkově je zde slušný sklon a terén je bohatě rozrušen skalními útesy. Dá se tady natrefit na menší, ale i pořádné dropy. Jen je třeba dát si pozor na lavinové nebezpečí, kterému přispívá velký sklon a četnost žlábků.