FWQ Jasná Adrenalin
očima Davida Sedláka
Protože počasí na Chopku je nevyzpytatelné a v minulosti už párkrát pořadatele zaskočilo, bylo na samotný závod vyhrazených rovnou pět dnů s tím, že každý startující pojede pouze jednu jízdu, kde předvede, co umí. Tím tedy odpadla nutnost taktizovat s výběrem lajny v kvalifikaci, každý mohl jet naplno už od začátku a akce se zbytečně neprotahovala. Pátek byl vyhrazený na registraci a prohlídku svahu a v sobotu měl vypuknout závod.
Páteční počasí ale nebylo ideální, nahoře na hoře se uvelebila mlha a tak se „face check“ odkládal a nakonec posunul na sobotní ráno. Den jsme tak mohli strávit ježděním po středisku, odpoledne pak začalo sněžit, za což jsme byli všichni rádi, protože ve žlabech to byl samý led a krusta. Po ježdění jsme měli společnou večeři na vršku lanovky v Rotundě, kde jsme se zároveň dozvěděli čerstvé info o programu na další dny. Předpověď byla nejistá, přes noc mělo spadnout příjemných 12cm, ale s oblačností na sobotu to vypadalo tak padesát na padesát, takže jsme šli spát s tím, že se uvidí ráno.
V sobotu ráno toho ale moc vidět nebylo, Chopok i závodní stěna se opět schovávaly v mracích, a proto se víceméně opakoval páteční scénář. Ježdění už bylo díky čerstvému sněhu o poznání lepší, ale na ledovém podkladu sníh moc nedržel a místy se to pěkně sypalo. Hned první jízdu nás v Dereších pod žlabem překvapila skupinka asi sedmiletých dětí s instruktorem, některé z nich trochu přisypané sněhem. V mlze netrefili sjezdovku a poslali to rovnou do žlabu, naštěstí se s pomocí horské služby všichni dostali bezpečně dolů. Večer opět meeting, předpověď na neděli nejistá, ale mraky se pomalu trhají a tak věříme, že už to zítra vyjde.
Konečně se budíme do slunečného rána, už od osmi probíhá prohlídka svahu a něco po desáté začíná závod, začínají lyžaři, pak lyžařky a snowboard ve stejném pořadí. Části stěny jsou trochu vyfoukané, ale ve většině leží pěkná vrstva čerstvého sněhu, takže podmínky skoro ideální. Startoval jsem až pátý od konce, takže jsem z většiny jízd kategorie muži-lyže viděl na pouze horní část, ale bylo se na co dívat.
Výbornou technicky náročnou jízdu s velkými dropy předvedl Pavel Božák, který bral nakonec 3. místo, parádně zajel i Slovák Peťo Fliega, se svojí neskutečně rychlou lajnou zůstal těsně pod pódiem na čtvrtém místě. Většina se nás shodla na tom, že oba borci mohli skončit ještě o něco výš, ale rozhodčím se nakonec nejvíc líbilo, jak zajel Leo Slemett (FRA), který ve své lajně točil 360ky o 106 a druhý flek bral Dorian Konrad (AUT). Já jsem si vybral tři menší dropy v horní části a straight line spodním kuloárem, což ve výsledku stačilo na 11. místo. V kategorii lyžařek měla ošklivý pád závodnice z Rakouska, pro kterou musel přiletět vrtulník, ale naštěstí z toho vyvázla bez vážnějších zranění. Soutěž kvůli tomu byla asi na dvě hodiny přerušená, ale další startující se tím nenechaly rozhodit. Chvilku to vypadalo, že Slovenky ovládnou celé pódium, mezi první Stanku Hajdukovou a třetí Kristinu Jamrichovou se nakonec vměstnala na druhé místo Anna Khankevich z Ruska.