My  jako Češi nemáme velké hory a tak naše lavinové zkušenosti získáváme v zahraničí, tím naše kvalifikace o oblasti prevence značně klesá. Laviny jsou hlavně o sledování a vývoji podmínek, které se v průběhu času mění a  díky tomu, nám nezbývá nic jiného, než důvěřovat webovým kamerám, předpovědi a vyhlášenému lavinovém stupni. Další věc, která hraje proti nám, je vzdálenost do hor.  Pokud urazíme větší vzdálenost a podmínky nejsou ideální, málo kdy k nim přizpůsobujeme ježdění či dokonce odjíždíme domů. Tyto aspekty nám všem stěžují rozhodování a vyhodnocování dané situace. 

Základem  pro vznik laviny jsou sněhové vrstvy, které se spojují za různých přírodních podmínek (teplota, vítr, směr  svahu  atd..). Díky těmto vlastnostem a členitosti hor, kopců a stěn se tyto vlastnosti značně mění.Tudíž ani vykopání sněhové sondy (sněhová sonda v řezu ukazuje jaký sníh v minulosti napadl  a co se ním událo, sleduje spojení vrstev a jejich vzájemný pohyb ) neznamená, že situace bude o  20 m vedle dále stejná. To  stejné platí o lavinovém stupni když je vyhlášen 3. stupeň, neznamená  to ,že na svahu kde se změní podmínky bude 3ti stupeň pořád . Podmínky se v horách neustále mění z hodiny na hodinu , a tak stav, který se ráno zdál naprosto vpořádku, může být v odpoledních hodinách nebezpečný. Tyto všechny a mnoho dalších informací by měl mít každý nastudovány v teoretické formě např. (při  dlouhodobém mrazu hrozí laviny, při vysoké teplotě  je nebezpečnější jezdit v lese, který bere teplo do kořenů, rozdíl slunce-stín  atd. ). Podmínkou je, aby Vaše teoretická příprava byla natolik silná, aby jste si řekli tento svah nepojedeme, pojedem jiný a jinde nebo dnes nejezdíme freeride. Při celodenním ježdění skákání triků , dropů se člověk dostane do euforie - záplavy adrenalinem a tyto lavinové indicie si uvědomí až když je pozdě.

Účelem  prevence je se do laviny nedostat, pokud vše selže a jste v lavině, můžete spoléhat v prvních chvílích jenom na sebe a na svou výbavu. Pokud  se do laviny dostanete v prvních chvílích po stržení nechápete co se děje a snažíte se čehokoli chytnout třeba i sněhu který jede s vámi. Pak odpalujete svůj ABS nebo SNOWPulse batoh. Pokud ho nemáte neodpalujete nic,  zděšeně křičíte a jste v pračce. Na konci pokud jste při vědomí začíná lavina brzdit a to je jediná šance, kdy se dá ještě pohnout V této chvíli se snažíte dostat na povrch alespoň rukou (pokud víte kde je  nahoře). Lavina Vám také může zlomit kosti, protože síla je opravdu obrovská. Pokud jste, ale měli SnowPulse nebo ABS batoh a vše zafungovalo jak by mělo, tak jste alespoň částečně na povrchu.

Tady  se dostávám k lavinové výbavě. Začal bych již zmíněnými batohy. Na trhu máme zatím dva hlavní hráče a to SnowPulse a ABS. Základní princip batohů je takový, že po stržení lavinou zatáhnete za spoušť a batoh kolem vás nafoukne vzduchové pytle které zvětší váš objem. A díky principům fyziky jako vetší předmět zůstanete jen částečně zasypáni na povrchu. K porovnání a představení  těchto dvou různých systému bude následovat samostatná recenze. K základní výbavě samozřejmě patří  lavinový vyhledávač , sonda a lopata. Jedna věc bez druhé ztrácí smysl a  všichni kdo jezdí freeride musí mít tyto 3 věci u sebe. Další a neméně důležitá věc je znát název místa kde se nacházíte a vaši nadmořskou výšku. Tento údaj může zkrátiti záchrannou operaci o desítky minut. Tento problém řeší malé přenosné GPS lokátory které jsou schopny určit Vaši polohu s přesností pár metrů. Souřadnice můžete přímo nahlásit při volní o pomoc. S dalších doplňků to může být malá dýmovnice. Při podrobném dohledávání se dá Vaším mobilem  spojit s pilotem vrtulníků či  jiných záchranných složek přímo v terénu. V neposlední řadě jsou to také jazykové znalosti. 

Závěrem  bych chtěl říct, že pád laviny a případné stržení kamaráda je značně stresově náročné člověk začne pracovat zbrkle a dělat chyby které při tréningu nikdy nedělal. Proto pokud je vás více určit okamžitě vedoucího  záchrany. Článkem jsem chtěl poukázat na věci které jsou trochu  trochu  v pozádí teoretických příprav ,  proto jsem jen minimálně zmiňoval konkrétní body a příklady vzniku lavin a lavinových situací. Také proto neberte tento článek jako svou teoretickou přípravu na lavinu. Chce to zdravou úvahu zkušenosti vědět kdy je čas sedět na prdeli a kdy prášit powder day. Doporučil bych  film The Fine Line který je věnovám této problematice s autentyckými výpověďmi záběry i příběhem.

Martin Knybel