Výlet na střechu Rakouska
aneb prozkoumávání Korutan
Vloženo: 11.12.2010
Jak už bylo zvykem na začátku sezóny vyrážíme směr korutany a to na Molltal. Letos s námi jede Klikoš a Igor, kteří si potrpí na ubytko. Také díky tomu se mi cca po hodině hledání dokonce i pár telefonech podařilo sehnat luxusní ubytko za 13e s netem na ferienwohnung-am-bauernhof.at. Místní učitel s luxusní domácí palírnou šnapsu nabizí opravdu za tuto cenu nečekaně mnoho.
V současné době většina resortů v oblasti má ještě červenou a tak si vybíráme jedno, které určitě pojede a to Molltal glacier. Středisko jsme navštívili v tu nejlepší možnou dobu, neboť zrovna syplo cca 40cm čerstvého prachu, který jsme všichni na začátek sezony rozhodně uvítali. Proto neváháme a jezdíme, kde se dá s obezřetností na skály, které nebezpečně vykukují na povrch. V odpolední pauze jsme měli tu čest seznámit se s lokálem „Kaštánkem“, který zde v zimním období tráví většinu času, a o kterém jsme všichni měli možnost slyšet díky jeho příspěvkům pod články. Nicméně den plynul dál a tak jsme opět po polední pauze jezdili až do posledních sil i přesto, že jsme toho předešlou noc moc nenaspali. Lyžařský den jsme zakončili nedotčenou dlouhou lajnou, která tak dala nádherou tečku za prvním ježděním. První den tedy v tomto resortu proběhl bez problémů. Večer probíhal klasicky. David hackuje první síť v dosahu, i kdyz je lokální je zdarma, klikoš dává nebezpečně pátou půlku a můj meteorismus dává partě pořádně zabrat.
Den druhý jsme se rozhodli navštívit středisko Heiligenblut - Großglockner, které už bylo v nižších polohách, ale za to mělo nabízet jízdy v lese. V úvodu dne jsem byli mile překvapeni předsezoní slevou permic a to na 26e. Středisko Heiligenblut - Großglockner je v horních partiích opravdovým BM střediskem a od nižších poloch rájem lesů a ostnatých drátů. Podmínky na západní straně nebyly nejlepší. Naštěstí se nám podařilo najít powder v nižších lesních partiích, které otočily den naruby. Třetí jsme se rozhodli navštívit opět toto středisko, ale sype a tak padá nečekané rozhodnutí. Jdeme fotit s blesky. Nekupujeme permice a šlapeme. Moje energie jde rapidně dolu když na 6tý pokus odfotit cross na vankůši stále nevychází. Je to opravdu úmorná práce a když po 5 hodinách máme 12 zajímavých fotek jsem všichni promočeni opravdu na kost. Fotka nevznikne jen tak, bleskonosiči já, Mart a hlavně Vojta musí stále šlapat. Vojta byl hlavní blezkonosič a pracoval opravdu pilně a díky tomu se mu dostalo zasloužené odměny v podobě nejkrásnější fotky dne ,kde je hlavním aktérem, a která je na titulní strance PWL. Tento třetí den to bylo hlavně o focení, které obnáší mnoho trpělivosti, která však rozhodně stola za to. Však posuďte sami.
Den čtvrtý, poslední, den odjezdu padlo rozhodnutí pro středisko Nassfeld. Díky permicím zdarma z časopisu SNOW jsme tak měli možnost navštívit i toto středisko. Podmínky však byly katastrofální v porovnání s předešlými dny. V nadmořské výšce 2000 m. n. m. bylo plus +5 stupňů a deštivo. I přesto, že středisko mělo podstatně nejvíce sněhu z předešlých resortů, nešlo díky viditelnosti a sněhu tento terén bezpečně sjíždět. Jezdili jsme tak sjezdovky a trénovali techniku a fyzičku. Co se terénů týče tak je zde hodně členitý terén s mnoha „ vankůši“, hned pod lanovkou, které jsme jen mohli hodnotit slovy „ tady by to šlo“. Poslední den jsme zakončili díky podmínkám o něco dříve a vyrazili směr domů.
Vzniklo mnoho krásných fotek, které mám pocit otevírají novou kapitolu focení freeridu.
Dejv & Mart
photos : http://www.powderline.cz/cs/galerie/fotogalerie/freeriding-s-vyhledem-na-nejvyssi-horu-rakouska/
Den druhý jsme se rozhodli navštívit středisko Heiligenblut - Großglockner, které už bylo v nižších polohách, ale za to mělo nabízet jízdy v lese. V úvodu dne jsem byli mile překvapeni předsezoní slevou permic a to na 26e. Středisko Heiligenblut - Großglockner je v horních partiích opravdovým BM střediskem a od nižších poloch rájem lesů a ostnatých drátů. Podmínky na západní straně nebyly nejlepší. Naštěstí se nám podařilo najít powder v nižších lesních partiích, které otočily den naruby. Třetí jsme se rozhodli navštívit opět toto středisko, ale sype a tak padá nečekané rozhodnutí. Jdeme fotit s blesky. Nekupujeme permice a šlapeme. Moje energie jde rapidně dolu když na 6tý pokus odfotit cross na vankůši stále nevychází. Je to opravdu úmorná práce a když po 5 hodinách máme 12 zajímavých fotek jsem všichni promočeni opravdu na kost. Fotka nevznikne jen tak, bleskonosiči já, Mart a hlavně Vojta musí stále šlapat. Vojta byl hlavní blezkonosič a pracoval opravdu pilně a díky tomu se mu dostalo zasloužené odměny v podobě nejkrásnější fotky dne ,kde je hlavním aktérem, a která je na titulní strance PWL. Tento třetí den to bylo hlavně o focení, které obnáší mnoho trpělivosti, která však rozhodně stola za to. Však posuďte sami.
Den čtvrtý, poslední, den odjezdu padlo rozhodnutí pro středisko Nassfeld. Díky permicím zdarma z časopisu SNOW jsme tak měli možnost navštívit i toto středisko. Podmínky však byly katastrofální v porovnání s předešlými dny. V nadmořské výšce 2000 m. n. m. bylo plus +5 stupňů a deštivo. I přesto, že středisko mělo podstatně nejvíce sněhu z předešlých resortů, nešlo díky viditelnosti a sněhu tento terén bezpečně sjíždět. Jezdili jsme tak sjezdovky a trénovali techniku a fyzičku. Co se terénů týče tak je zde hodně členitý terén s mnoha „ vankůši“, hned pod lanovkou, které jsme jen mohli hodnotit slovy „ tady by to šlo“. Poslední den jsme zakončili díky podmínkám o něco dříve a vyrazili směr domů.
Vzniklo mnoho krásných fotek, které mám pocit otevírají novou kapitolu focení freeridu.
Dejv & Mart
photos : http://www.powderline.cz/cs/galerie/fotogalerie/freeriding-s-vyhledem-na-nejvyssi-horu-rakouska/
