Vyrážíme na celkem špatnou předpověd a to čtyři dny zataženo se sněžením. Na začátku sezóny si říkám, nebudu to zas tak řešit, co bude bude. Vyjíždíme ve složení dva freeriders Wiktor a já a dva “jib da BRO” Jakub a Michal. Nedařilo se nám nějak vymotat z CZ a tak opouštíme Olmik kolem 10 večer. U  Villachu už nedávám řízení, tak rozkládáme stan na odpočívadle a první noc trávíme u dálnice. Venku luxusních – 4st.  První den na Moltallu nic moc. Mlžič a vítr kolem 40km/h  společne s teplotou kolem – 15. To nám dává na pocitovém chladu -23. Nebylo spuštěno ani celé středisko. Tak dáváme 5 jízd a mizíme dolů řešit ’’ubytko’’. Vyhlížíme luxusní místo u lesa na zadní straně parkoviště. Rozkládáme base camp, stavíme stan a děláme oheň. Blíží se noc a začínají nastávat trochu obavy ohledně dostatečného vybavení. Spacáků není nazbyt a “BRO” ve stanu s letním spacákem, začínají být nejistí. Wiktor to na první noc pojistil rumem 0.7l který dal sám. Když jsem mu ráno říkal, že byla kosa, odpověděl mi, “no to je jen psychologický pocit”. Po ranní rozcvičce, v -6st., daváme snídani a mizíme vláčkem zjistiti co se děje. Druhý den již bylo spuštěno celé středisko, viditelnost nic moc. Kolem 11 začali chodit trochu okna a konečne se dostavila amerika. Nasypano po ko..t při -25. Dál to ani nebudu popisovat.

Jakub Smyček při jízdě na otevřené lanovce začíná máchat rukama a bubeník z Metallicy by ho určitě pochválil. U výstupu zjišťujeme, že mít 2 trička a nezateplenou bundu na -26 opravdu nestačí.Další noc byla opravdu zkouška. V noci -8, zamrzaly veškeré tekutiny např. Jakubovi zamrzly kontaktní čočky, které si odložil do víček na palubovku. Tuto noc, mám pocit , že jsem ani nespal. Cestou nahoru se Wiktor snaží trochu najíst, když vidí volný řízek od vlekaře, ale po chvili zjištuje, že tam řízek byl asi přes noc. Máme powder day a tak jezdíme nonstop co se dá. Poslední noc už proběhla celkem poklidně. Všichni si už na nočních -8 zvykli.  Poslední den končíme kolem 1 hodiny, balíme stan a snažíme se odjet. Jenže baterka samozřejmě po třech dnech stání a svícení vnitřními světly kaput. V našem Renaultu není klíček a ani ruční brzda , auto jsem tedy nemohl ani odbrzdit a kdyby přijel někdo s kabely, musel by až někam do lesa. No věřte nebo ne, hned na první pokus jsem chytil partičku Čechů s T4, kteří byli ochotni se pustit do této akce. Moc nevěděli do čeho jdou. Ani po 20 minutách napojených na baterce Rencek ne a ne naskočit. Po 40 minutách čistého času konečně naskočil. Takže bych chtěl tímto poděkovat třem čechům, bez kterých by se asi náš low cost trip nevydařil tak úplně.