Po domluvě tedy nezbývá nic jiného než Alpy.  Měli jsem vyrážet 25, ale  moje teplota 40 plány trochu mění a tak některé skupiny odjíždějí dříve jiné skupiny později , jako my a samozřejmě přijíždíme po odměku +5 ve 2600m.n.m. Alp dostaly taky pořádně zabrat a tak sněhová situace se mění každým dnem a jde o to spíše najít vhodný severní svah než celé středisko.  Máme Salzburské permice a tak se držíme mezi Molltálem, Sport Gasteinem a Kaprunem nikam jinam níže se nemá cenu vydávat. 

Klikošova garsonka pro dva, těžce odolává náporu 10 lidí. Situace se mírně vyhrocuje když syn majitele  vedlejšího objektu jsi šel  v 11 večer zahrát ricochet, do kurtu který je umístěn pod klikošovovým apartmánem. Martin chytá trochu amok a synovi majitele Ondrovi to pěkně od podlahy vysvětlí.  Druhý den si Ondra uvědomuje co se vlastně stalo, odchytává si Martina a vysvětluje mu, že je fyzicky zdatnější a pokud se to bude opakovat Martin nedopadne dobře. Kdo zná Martina Kliku ví, že sílu použil naposledy ve školce a předminulý Davos když dal facana Zeldovi po 1l slivovice. Nakonec se nic závažného nestalo, le sranda z toho byla (hlavně pro nás ostatní).

Z5 k ježdění. Každým dnem se posouval náš příjezd do středisek a vstávání v 8 ráno byla minulost. Sněhové podmínky lepší jen na  severních stranách Kaprunu, tak beru Adise a Klikoše trochu na výšlap, teda doslava  jen Adise. Jak se, ale ukázalo tento trip zmohl i fotografa a tak po příjezdu si nutně oba museli zdřímnout od 17 do  20.

Celkový trip byl v rodinném duchu, žádné pořádné pracovní nasazení. I tak se podařilo vytvořit pár pěkných fotek a některé dokonce z kategorie 1.  V noci na poslední odjezdový den začalo sypat a nejbližší lesní středislo pro špony Smittenhohe 2000 m.n.m se stalo tím nej co jsme  asi mohli , ale tyto fotky a článek budou v dalším dílu. Martin s Janou zůstavali o den déle a podle kamer mají opravdový powder day. Takže  oni  svých 16 dnů v kuse na lyžích můžou hodnotit asi kladně.