Konečně už vyrážíme na svah a zjišťujeme, že přes noc celkem syplo a můžeme i něco nafotit. Já a Honza jsme tu poprvé tak necháváme volbu trasy na mlaďasy a dáváme první zatáčky v prachu. Bohužel všechen prach je na tvrdé krustě, takže větší dropy předem odepisujeme a užíváme si prášení a menších skalek. Jako první jsme zvolili sjezd, kde jsme skončili na běžecké trati a dále pokračujeme na druhou stranu arény, kde se sjíždí k zastávce busu. Dáváme 2 sjezdy a sluníčko se skrývá za mračna, a tak se rozhodujeme vydat hledat nějaké dobré terény do lesů. Při první jízdě mi kluci natraverzovali výš než jsem byl na snb schopný a ztratili se mi za horizontem. Snažím se je najít, ale už jsou daleko a tak to obracím rovnou dolů do lesa a dělám dobře. Přede mnou se odkrývá les plný prachu a členitého terénu, a tak si užiju jízdu a pádím na zastávku, kde už na mě čekají. Další jízdu je vedu na místo a dáváme už poslední jízdu, bus nás doveze na parking a pádíme směr Kitzbühel ubytko.

Druhý den se vydáváme do střediska Gerlos. Na místě vidíme, že dneska to na nic dobrého nevypadá a tak volíme poznávací strategii. Míříme napříč celým střediskem na druhou stranu a občas zkoušíme najít alespoň kousek prašanu, ale marně. Navíc se dostáváme do potoka, kde nastává pro mě jako snb ridera nemilá situace, kdy tlapkám celou cestu po svých ve velmi náročném terénu. Pokračujeme dále a narážíme na lanovku s průběžnou stanicí, tu projedeme a míříme směrem nahoru. U další stanice si myslím, že tohle zase pojede dál, a tak jsem přesvědčil ostatní, že pojedeme dál. Což byla chyba a parta freerideru si to fičí z kopce na sedačce. Tak si to vynahrazujeme menším sjezdem, kde je alespoň trochu prašanu a otáčíme to zpět, abychom stihli   lanovky. Což se bohužel kvůli velmi kvalitní mlze nedaří, bloudíme a poslední lanovku už nestíháme. Naštěstí k autu nám jede autobus za 10 min, takže je vše zachráněno.

Třetí den se probouzíme do stále stejně odpudivého počasí, tak padá rozhodnutí na místní středisko. Projíždíme sjezdovku a díváme se na Hanenkamm, který je plný boulí. Pokračujeme dále střediskem a Kárník zůstává v putice pod kopcem s tím, že pokud tam bude prach, máme se pro něj stavit. Trefujeme pár vysněžených plání a žlebíků, tak fičíme pro Honzu, který zatím ještě sbírá síly, tak pokračujeme bez něj. Jelikož je prašan na krustě vysypávám žleb a Filip jede po hřebínku dolů. David vybírá jiný, taky ho vysypává a pomalu se začíná roztahovat obloha, tak fičíme pro Honzu a jedem vytvořit nějaký materiál, což se nám daří a všichni jsme spokojení a vydáváme se směr trasou k autu. Byla to vyznačená neupravená trasa až k silnici nazvaná Skisafari. Ten výraz byl výstižný páč v nižších partiích sjezdu opravdu chytáme zajíce po poli a já tam občas hodím nějakého tygra.