Obertauern & Tauplitz vol.1
Cesta za prašanem
Vloženo: 05.02.2011
Když už člověk sedí měsíc doma, a marně čeká kdy už konečně nasype a pak to najednou přijde, je ochoten jet za prachem i přes víkend, i když by to normálně neudělal, protože všichni vědí jak to bude o víkendu vypadat, ještě když navíc slibuje předpověď azuro. Ale když dva dny předtím nasype třicet centimetrů prachu a i když je jasné, že se slétnou po prašanu lační supi z půlky Rakouska tak se člověk se přesto sebere a vyrazí směr Alpy, a to je pak vrchol abstinenčních příznaků.
A protože to se sněhem opravdu nevypadalo nijak příznivě, musí člověk vybírat resort kde mají aspoň trochu solidní základ, jinak je těch třicet centimetrů k ničemu. Po dlouhém uvažování se rozhodujeme pro Obertauern. Je nám naprosto jasné jak to bude během soboty vypadat, ale je nám to vlastně jedno. Hlavně si už po měsíci aspoň pár jízd konečně zajezdit v powderu. Domluvení jsme tak, že přespíme u Vlasta a ráno společně pojedeme na Obertauern. Je to pomoc když se člověk nemusí štrachat přes noc a ráno má jít jezdit, všichni to známe.
Obertauern nás vítá kolonou aut, ale taky slušnou dávkou prachu. I když v dolních partiích chybí dobře metr základu který tu běžně bývá, nahoře je sněhu dost a hned první lajna je z kategorie psycho, sníh jde přes hlavu a jízda je opravdu super. Dáváme další lajny, ale čím víc se blíží poledne, tím víc musíme hledat nerozbitý svah. Freeriderů je kolem opravdu moc, a navíc ti sjezdovkáři……. Jeden by vzteky praskl, když vidí plácat se ty carvingáře v hlubokém sněhu. Nejede jim to, ale stejně tam musí vlézt.
Po obědě je jasné že další den už nebude jezdit na čem. Celý Obertauern je rozbitý sakum pikum, i ty svahy ke kterým se musí i hodinu šlapat jsou rozježděné do poslední lajničky. Škoda jen, že je toho základu opravdu tak málo aby se daly jezdit lajny které tu má Vlasto naježděné. Snad někdy jindy.
V neděli se tedy rozhodujeme pro Planneralm. Byli jsme tam loni a líbilo se nám tam, hlavně je to malé středisko a nebylo tam moc lidí. Ale když dorazíme do Planneralmu ani nevylézáme z auta. Tam kde jsme před rokem jezdili v půl metru prachu teď chybí metr sněhu. Všude trčí kleč do výšky ramen, tady to tedy nepůjde. Rozhodnutí je rychlé, zdrháme směr Tauplitz. Nikdy před tím jsme tam nebyli,ale pokukoval jsem po tomhle resortu už nějakou dobu a měl ho v plánu jednou navštívit. Navíc jsem věděl že mají docela slušnou sněhovou peřinu, jen nebylo jasné jestli tam bude kde jezdit.
A to tedy je. Přesto že byla neděle a od pátku bylo krásné počasí ,přesto jsme si našli pěkné nerozježděné místa. Na to, že je to na alpské poměry malé středisko, tak možností jízdy „vedle“ je tu překvapivě dost. Rider si může vybrat z mnoha variant a druhů sjezdů. Jsou tam pěkné prudké svahy, na dně jednoho kotle je dokonce lano jen pro freeridery, aby nemuseli šlapat dvěstě metrů ke sjezdovce. Krásné terény jsou hlavně po celé délce masivu Lawinenstein, tam si každý vybere to svoje. Ale hlavně ty lesy. Nikdy bych neřekl že se do Alp poženu i když by mělo být špatné počasí, vždycky jsme vyráželi jen když mělo být pěkně, ale tady bylo jasné že tu pojedeme i když nebude pohlednicové počasí. Hlavně když bude na čem jezdit. Tauplitz nás velice mile překvapil a byli jsme jasně rozhodnuti ,že se tu jednou, až zase nasněží nějaký ten prášek, vrátíme. Jen jsme netušili že to bude tak brzy... více v další reportáží...
Zdarec Komanč
Více fotografií:
http://www.powderline.cz/cs/galerie/fotogalerie/obertauern-amp-tauplitz-vol-1/
Obertauern nás vítá kolonou aut, ale taky slušnou dávkou prachu. I když v dolních partiích chybí dobře metr základu který tu běžně bývá, nahoře je sněhu dost a hned první lajna je z kategorie psycho, sníh jde přes hlavu a jízda je opravdu super. Dáváme další lajny, ale čím víc se blíží poledne, tím víc musíme hledat nerozbitý svah. Freeriderů je kolem opravdu moc, a navíc ti sjezdovkáři……. Jeden by vzteky praskl, když vidí plácat se ty carvingáře v hlubokém sněhu. Nejede jim to, ale stejně tam musí vlézt.
Po obědě je jasné že další den už nebude jezdit na čem. Celý Obertauern je rozbitý sakum pikum, i ty svahy ke kterým se musí i hodinu šlapat jsou rozježděné do poslední lajničky. Škoda jen, že je toho základu opravdu tak málo aby se daly jezdit lajny které tu má Vlasto naježděné. Snad někdy jindy.
V neděli se tedy rozhodujeme pro Planneralm. Byli jsme tam loni a líbilo se nám tam, hlavně je to malé středisko a nebylo tam moc lidí. Ale když dorazíme do Planneralmu ani nevylézáme z auta. Tam kde jsme před rokem jezdili v půl metru prachu teď chybí metr sněhu. Všude trčí kleč do výšky ramen, tady to tedy nepůjde. Rozhodnutí je rychlé, zdrháme směr Tauplitz. Nikdy před tím jsme tam nebyli,ale pokukoval jsem po tomhle resortu už nějakou dobu a měl ho v plánu jednou navštívit. Navíc jsem věděl že mají docela slušnou sněhovou peřinu, jen nebylo jasné jestli tam bude kde jezdit.
A to tedy je. Přesto že byla neděle a od pátku bylo krásné počasí ,přesto jsme si našli pěkné nerozježděné místa. Na to, že je to na alpské poměry malé středisko, tak možností jízdy „vedle“ je tu překvapivě dost. Rider si může vybrat z mnoha variant a druhů sjezdů. Jsou tam pěkné prudké svahy, na dně jednoho kotle je dokonce lano jen pro freeridery, aby nemuseli šlapat dvěstě metrů ke sjezdovce. Krásné terény jsou hlavně po celé délce masivu Lawinenstein, tam si každý vybere to svoje. Ale hlavně ty lesy. Nikdy bych neřekl že se do Alp poženu i když by mělo být špatné počasí, vždycky jsme vyráželi jen když mělo být pěkně, ale tady bylo jasné že tu pojedeme i když nebude pohlednicové počasí. Hlavně když bude na čem jezdit. Tauplitz nás velice mile překvapil a byli jsme jasně rozhodnuti ,že se tu jednou, až zase nasněží nějaký ten prášek, vrátíme. Jen jsme netušili že to bude tak brzy... více v další reportáží...
Zdarec Komanč
Více fotografií:
http://www.powderline.cz/cs/galerie/fotogalerie/obertauern-amp-tauplitz-vol-1/
