Ubytko máme až od čtvrtka, ale něktěří nedočkavci nás tahají z domu už ve středu brzo ráno. Po zjištění situace, kdy se 4 lidi sotva vejdou do auta, a to už po vyházení veškerého jídla a poloviny proviantu, přičemž má ještě jeden pasažér nastoupit, začíná naše oblíbená hra – Tetris. Opel Insignia je sice docela vzhledné a reprezentativní vozidlo, ale pro náš účel není to pravé ořechové... Odjíždíme tedy napakovaní až po střechu.

Shodou okolností přijíždíme do Obertauernu. Podmínky jsme nečekali nijak dobré, takže jsem byl příjemně překvapen. Hlavně freeridový potenciál střediska se mi líbí! Středisko je docela „roztahané“ a z údolí, kterým přijedete, můžete začít na 2 strany. Je to jedno ze středisek, kam se rád vrátím. Je tam ještě dost „roboty“...

Zničení po dni lyžování začínáme řešit co s načatým večerem... Ti odvážnější se nebojí zapomenout s flaškou v ruce, ale někdo boj nevzdává, a shání levné ubytování na 1 noc v hlavní sezoně... Kupodivu ho ale nacházíme!

Do druhého dne se probouzím s žaludečními potížemi a nejsem schopný fungovat. Po cestě do Bad Ausee řešíme, kde budeme dnes lyžovat. Tím započínáme neuvěřitelný roadtrip od střediska ke středisku, nadávaje na počasí. Končíme v Looseru, kde kluci za pár euro přeberou skipas od končících lyžařů.

Na poslední 2 dny máme na programu Krippenstein. Na toto středisko jsem slyšel hodně chvály, ale také to, že pokud není opravdu hodně sněhu, není zde co dělat. Vydáváme se tedy zvědaví nahoru. Na freeridový resort je zde překvapivě dost šponů, z poloviny z našich krajů. Kromě několika nedůležitých lanovek a vleku jsou zde jen 2 na sebe navazující gondoly, které vás vyvezou na náhorní plošinu do výšky 2100 m.n.m. To není tak málo když uvážíte, že vás čeká 1500 m převýšení po cestě dolů! Pár takových sjezdů v prašanu vás musí uspokojit i vyčerpat. Cesta dolů vede po tyčích do širokého koryta, kde pomalu začíná řídký lesík. Můžete jezdit od stěny ke stěně, až narazíte na značky traverzu, který vás dovede na sjezdovku, po které sjedete už jen kousek. Je ale třeba zdůraznit, že pokud to zde neznáte, musíte jezdit dost opatrně v místech, kde nevidíte pod sebe. Je zde spousta skalních prahů a různých děr, kam není dobré spadnout... Nestalo se nám, že bysme někde uvízli. Vždy jsme odtraverzovali do bezpečí. Terén je zde neuvěřitelně členitý a kreativní! Na to, že zde bylo 1,5m sněhu, ne moc čerstvého a bylo teplo, zalyžoval jsem si výborně. Je to pro mě objev sezony a nemůžu se dočkat, až se sem vrátím po vydatném sněžení! Zdá se, že je zde vše, co může freerider potřebovat! Místa je tu poměrně dost pro všechny. Něco podobného jsem asi nikde neviděl! Minimálně 1000 výškových metrů můžete jet plynule bez nějakých zbytečných přesunů! Je zde hodně co objevovat a je radost kochat se zdejší přírodou. Když uvážíte, že je to jeden z nejbližších alpských resortů... Oběma resortům děkujeme za jejich pohostinnost!