Já to vypiju
Vloženo: 11.02.2012
Report Pražské buňky (Karňas, Karlos, Banix) PowderLine z výletu za sněhem. V pondělí 23.1. mě už došla trpělivost, jak všichni furt dávají na Facebooku fotky z bezedného prašanu. Spojil jsem se tedy s Karňasem, se kterým jsme se už dříve domlouvali na nějaké případné powder akci, abychom domluvili společný výlet za prachem. Během úterka bylo domluveno, že tedy v noci ze středy na čtvrtek vyjedeme z Prahy směr někam do Rakouska.
Ve čtvrtek ráno jsme dorazili pod lanovku, vyřídili permice, a jeli na kopec. Ten byl zalitý sluncem a pokrytý krásným lehoučkým prašanem. Já naposledy něco takového viděl snad před 10 lety. Rozmlsaní Karňas a Karlos se nad tím však vůbec nijak nepozastavovali, protože letos strávili v prachu každý víkend. První den na obloze nebyl ani mráček, sníh byl lehký jako muší křidélko a dopady na dropech jako večerní ulehnutí do voňavé peřiny. Jediné co nám vadilo byli ostatní jezdci svědomitě ničící neporušené lajny. Nicméně kluci se hecovali, kdo dá kterou skalku a já se je snažil správně zachytit foťákem. Každopádně hned první den se tedy ukázal jako velice povedený.
Statistika: 100% AZURIČ, NO KRUSTIČ, NO MLŽIČ :-)
Večer proběhla debata co budeme dělat další dny, na které nebyla příliš optimistická předpověď. Každopádně jsme věděli, že na rozježděný kopec z prvního dne, další dny již nepojedeme. Rozhodnutí tedy padlo na jedno sousední středisko, kde je více možností lesního pojezdu. Díky tomu tolik nevadí případná absence sluníčka, přítomnost mlhy a sněžení, a vůbec zhoršené optické podmínky.
Ráno jsme se tedy přesunuli na jiný kopec, kde zpočátku opravdu byla viditelnost horší. Během dne se však vyjasnilo a na slibované lesní freeride nedošlo. Místa ježdění se tedy opět nacházely ve vrcholových partiích jako předešlý den. Karňas si ke své radosti úspěšně skočil poměrně vysokou skalku, kterou měl již vyhlídnutou z dřívějšího výletu. Celý den probíhal poměrně pozitivně. Ježdění i chození na začátky lajn byly v poměrně vyváženém poměru, kterou narušilo jen jeden méně šťastný traverz lesem. Po asi nejpěknější lajně toho dne jsme se dostali do lesa, ve kterém se muselo občas i šlapat pěšky a bylo to vůbec fyzicky náročné. Pro Karlose i psychicky, když při jednom nečekaném dropíku svou lyži megawat mezi dvě skály. Jak se později ukázalo, k obávanému zvýraznění rockeru nedošlo.
Statistika: 70% AZURIČ, NO MLŽIČ, 5% KRUSTIČ.
Další den bylo asi nejhorší počasí, takže nejlepší jízdy se konaly v níže položených lesních úsecích. Za zmínku stojí fakt, že počasí bylo tak blbé, že se naprosto vážně zvažovala varianta odjet již ten den domů. Naštěstí nás Karlos přemluvil :-) ať zůstaneme ještě do dalšího dne, kdy předpověď slibovala ještě hnusnější den.
Statistika: NO AZURIČ, 90% MLŽIČ, 30% KRUSTIČ.
Ráno po probuzení tedy proběhla krátká porada s tím, že si nebudeme dělat žádné naděje na nějaké slušnější podmínky. Všude byla vidět jenom mlha, čili vidět nebylo nic. Dokonce i samotná jízda autem byla problematická (nedalo se moc bezpečně předjíždět).
Bez jakéhokoliv očekávání jsme tedy vyjížděli jednou z prvních lanovek nahoru, když se najednou mlha rozestoupila a my byli nad ní. Nebylo sice 100% vymeteno, ale slunce stejně svítilo a viditelnost perfektní. Během chvilky jsme tedy změnili plány. Místo lesního freeridingu bylo jasné, že se opět budeme zdržovat ve vrcholových partiích. Takže nakonec den, který měl být nejhorší byl nejlepší. Zvláště když všechny jízdy začínaly lajnou: 4m seskok z převěje, nájezd na lehce vynášecí skalku s následným poletem cca 15m s naprosto bezproblémovým dopadem a 150m jeden až dva dlouhé oblouky na mírnější pláň. Následná jízda cca 1 km po nepříliš prudké, ale zvlněné pláni s několika možnostmi skalek a hlavně krásným lehkým prašanem. Něco takového jsme si tedy dávali poslední den, přičemž každá další jízda byla lepší a lepší, až teda poslední jízda byla úplně nejlepší :-). Já osobně asi nic lepšího za posledních cca 5 let nezažil.
Statistika: 60% AZURIČ, 10% MLŽIČ, 20% KRUSTIČ.
Ještě dodám pár vysvětlujících informací:
Někomu by mohl připadat zvláštní název celého článku, tak jen abych předešel dohadům: je to taková narážka na příhodu, kdy jednomu z nás začala téct nádržka v batohu do batohu. Dotyčný tedy řekl zmíněný název článku což se ostatním zdálo poněkud legrační.
Žádná místa jsme v souladu s nejnovějšími trendy utajování nechtěli uvádět, aby nám další freerideři z Česka a Slovenska, Hochfugen a Gerlos neprojezdili.
Nakonec musím poděkovat lyžařské cestovce 2K (Karňas + Karlos), že mi umožnila opět pocítit neopakovatelný pocit studeného sněhu v obličeji a vůbec ty náležitosti co k freeridingu patří.
Autor: -b-n-x-
Fotogalerie: http://www.powderline.cz/en/galerie/fotogalerie/ja-to-vypiju/
Statistika: 100% AZURIČ, NO KRUSTIČ, NO MLŽIČ :-)
Večer proběhla debata co budeme dělat další dny, na které nebyla příliš optimistická předpověď. Každopádně jsme věděli, že na rozježděný kopec z prvního dne, další dny již nepojedeme. Rozhodnutí tedy padlo na jedno sousední středisko, kde je více možností lesního pojezdu. Díky tomu tolik nevadí případná absence sluníčka, přítomnost mlhy a sněžení, a vůbec zhoršené optické podmínky.
Ráno jsme se tedy přesunuli na jiný kopec, kde zpočátku opravdu byla viditelnost horší. Během dne se však vyjasnilo a na slibované lesní freeride nedošlo. Místa ježdění se tedy opět nacházely ve vrcholových partiích jako předešlý den. Karňas si ke své radosti úspěšně skočil poměrně vysokou skalku, kterou měl již vyhlídnutou z dřívějšího výletu. Celý den probíhal poměrně pozitivně. Ježdění i chození na začátky lajn byly v poměrně vyváženém poměru, kterou narušilo jen jeden méně šťastný traverz lesem. Po asi nejpěknější lajně toho dne jsme se dostali do lesa, ve kterém se muselo občas i šlapat pěšky a bylo to vůbec fyzicky náročné. Pro Karlose i psychicky, když při jednom nečekaném dropíku svou lyži megawat mezi dvě skály. Jak se později ukázalo, k obávanému zvýraznění rockeru nedošlo.
Statistika: 70% AZURIČ, NO MLŽIČ, 5% KRUSTIČ.
Další den bylo asi nejhorší počasí, takže nejlepší jízdy se konaly v níže položených lesních úsecích. Za zmínku stojí fakt, že počasí bylo tak blbé, že se naprosto vážně zvažovala varianta odjet již ten den domů. Naštěstí nás Karlos přemluvil :-) ať zůstaneme ještě do dalšího dne, kdy předpověď slibovala ještě hnusnější den.
Statistika: NO AZURIČ, 90% MLŽIČ, 30% KRUSTIČ.
Ráno po probuzení tedy proběhla krátká porada s tím, že si nebudeme dělat žádné naděje na nějaké slušnější podmínky. Všude byla vidět jenom mlha, čili vidět nebylo nic. Dokonce i samotná jízda autem byla problematická (nedalo se moc bezpečně předjíždět).
Bez jakéhokoliv očekávání jsme tedy vyjížděli jednou z prvních lanovek nahoru, když se najednou mlha rozestoupila a my byli nad ní. Nebylo sice 100% vymeteno, ale slunce stejně svítilo a viditelnost perfektní. Během chvilky jsme tedy změnili plány. Místo lesního freeridingu bylo jasné, že se opět budeme zdržovat ve vrcholových partiích. Takže nakonec den, který měl být nejhorší byl nejlepší. Zvláště když všechny jízdy začínaly lajnou: 4m seskok z převěje, nájezd na lehce vynášecí skalku s následným poletem cca 15m s naprosto bezproblémovým dopadem a 150m jeden až dva dlouhé oblouky na mírnější pláň. Následná jízda cca 1 km po nepříliš prudké, ale zvlněné pláni s několika možnostmi skalek a hlavně krásným lehkým prašanem. Něco takového jsme si tedy dávali poslední den, přičemž každá další jízda byla lepší a lepší, až teda poslední jízda byla úplně nejlepší :-). Já osobně asi nic lepšího za posledních cca 5 let nezažil.
Statistika: 60% AZURIČ, 10% MLŽIČ, 20% KRUSTIČ.
Ještě dodám pár vysvětlujících informací:
Někomu by mohl připadat zvláštní název celého článku, tak jen abych předešel dohadům: je to taková narážka na příhodu, kdy jednomu z nás začala téct nádržka v batohu do batohu. Dotyčný tedy řekl zmíněný název článku což se ostatním zdálo poněkud legrační.
Žádná místa jsme v souladu s nejnovějšími trendy utajování nechtěli uvádět, aby nám další freerideři z Česka a Slovenska, Hochfugen a Gerlos neprojezdili.
Nakonec musím poděkovat lyžařské cestovce 2K (Karňas + Karlos), že mi umožnila opět pocítit neopakovatelný pocit studeného sněhu v obličeji a vůbec ty náležitosti co k freeridingu patří.
Autor: -b-n-x-
Fotogalerie: http://www.powderline.cz/en/galerie/fotogalerie/ja-to-vypiju/
