Powderline - freeriders website
Inspirace VysokéTatry – (když cesta je cíl).
Vloženo: 22.06.2010
Ráno samozřejmě s 30ti minutovým zpožděním vyjíždíme já a brácha David směr Třinec, kde podle domluvy jsem měli nasednout do čipnuté Octávky kombi společně s Wiktorem (slovinsko crash ) a Fidel (HonkyTonk shop ).
Jízda probíhala celkem rychle, někdy až moc. V Ružomberku už čekal Wladko fotograf, který má rád velké pěší tůry a všude chodí rád pěšky. Cesta probíhala celkem rychle a za 40 minut parkujeme společně s dělníky u rozestavěného hotelu ve Štrbksém Plese. Wiktor v očekávání powderu bere Hell benty 125mm pod vázkem a všichni vyrážíme směr sjezdovka na skalnatém plesu, což se ukázalo jako chyba. Sníh v Tatrách se v tuto dobu drží v okolí Teryho chaty, což jsme zjistili až v průběhu cesty. Při výstupu jsme se drželi celkem pohromadě Wiktor, Fidel vpředu, Wlado to jistil ze zadu. Díky chvilkové viditelnosti jsme si od parkoviště vybrali sjezdovku na Skalnatém plesu. V průběhu cesty jsme absolvovali nespočet dotazů a komentářu k naší výbavě kam a co jako jdeme dělat: jestli nejsme z Čech a jdeme spustit lavinu atd. atd. Naštěstí jsem měli Wladka SK jako dozor.
Po necelých čtyř a půl hodinách přicházíme k místu které se dalo v daném údolí sjet. Přebalujeme výbavu a šlapeme nahoru do úzkého žlebu , situace se mění s relativní procházky na adrenalinovou záležitost. Sníh má konzistenci rozteklého másla a po 10cm tvrdá neprostupná krusta. Po dalších 20 minutách stojíme na nejvyšší římse a postupně sjíždíme. Cesta dolu asi 3-4 oblouky pak rovně asi 20 m a další 3 oblouky a konec. Jede David pak já potom Fidas SNB , situace SNB se ale trochu vyhrotila, když Fidelovi při výjezdu z úzkého místa podklouzla jeho jediná hrana a poslal v rychlosti přes kamenité pole (žádné oblázky to nebyly). Zázračně se po 10 m zastavuje jen s naraženou prdelí , podřenými lokty a rozbitými hodinkami. Následuje Wiktor, kterého raději brzdíme hned od začátku, protože ještě pár želez v sobě má. Dáváme pár zatáček na foto pak něco na mini kickeru. Z údolí se na nás začíná valit bouřkový mrak a Wiktor nám předává rady co a jak dělat. Balíme se a ukončujeme ski session. Cesta dolů se ukazuje jako náročnější díky poskakující výbavě na zádech a začínáme mít toho opravdu dost. Po 3,5 hodinovém sestupu sundáváme batohy v 6:30 u auta. Operace Vysoké Tatry skončila úspěšně bez zranění a deště. Závěrem bych chtěl zmínit o Wladovi, který lyže ani lyžáky nesundal z batohu a jen je vynesl nahoru a z5 je tak pro kondici a aby netrhal partu, dík Wlado.
Autor: Martin Knybel
Powderline.cz - ISSN 1805-7462
Portál o ježdění ve volném terénu. Naleznete zde reportáže z výletů, tipy a triky pro vybavení, průvodce novými oblastmi apod.
Copyright © 2009 POWDERLINE | Design by Agentura MK | Valid XHTML 1.0! Valid CSS! | RSS