Takže po zdlouhavých domluvách, jak už to bývá, vyrazila část naší powderline redakce do střediska Bormio. Parta ve složení Mojmír Pokorný, David Sedlák a bratrstvo Zelinků (Jirka a Tom).

Po dlouhé cestě, asi 1000km, přijíždíme do residence Elga v oblasti ValdiSotto, kterou nám jako útočiště poskytla cestovní kancelář NEV-DAMA. Příjemný apartmán velikosti 1+1, nabízí okouzlující výhled na okolní kopce, které mají v průměru něco kolem 3000m. Takže každé ráno se vstává opravdu velmi dobře… První den vyjíždíme do Bormia, asi 3,5km, plni očekávání. Projíždíme údolím a sledujeme okolní štíty, do kterých se po ránu opírá slunce. Ve středisku vybíráme skipasy od velmi ochotné paní delegátky a razíme na kopec. Musím ještě dodat, že parkování v podzemní garáži má také svou úroveň a pohodlí. Za 2e fakt pohoda.

Takže nasedáme na spodní stanici do kabiny, která nás hodí asi do 1950m. Tam bereme velkou kabinu a ta nás bere až do výšky 3012m (Cima Blanca). Již po cestě vidíme, že se v tomto středisku opravdu freeride nejezdí. Z kabiny je pod námi vidět několik stěn, které jsou úplně neporušené, což nám samozřejmě hlava nebere. Nečekáme na nic, obouváme se do věcí a razíme na průzkum. Célá oblast, ve které jsme jezdili, se rozkládá pod vrcholem M.Vallecetta 3148m. Takže daváme testovací jízdu údolím, při které vybíráme lajny pro následující sjezdy. Další jízdu nás kontroluje místní policisté na lyžích. Po zjištění, že máme zde povinné lavinové vybavení, nám přejí štastnou cestu do volného terénu. Celý den jsem fotili a prášili jak se dalo. Jediná chmura dne byla, že mě málem trefil splaz větších rozměrů a přišel sem o tyčku. Nic méně se splazy to umíme a tak sem byl v mžiku v bezpečí.

Druhý den je opět vymeteno. Jedeme tudíž na stejné místo, protože jsme zdaleka nestihli rozprášit všechny lajny. Už na záčátku dne se Mojmír rozhodl pokořit místní vrchol M. Vallecetta 3148m a tak se vydal sám k vrcholu na pásech. My se rozhodli si dávat i nějaké dropy. Zpočátku opatrně, ale potom se s Davidem pouštíme do skály tak 10+m. Sníh není nejlepší a já si obrazil nohu, což mě pro příští dny celkem vyřadilo ze hry. Musím tady napsat, že David je na svůj věk, 16let, opravdu jezdec a dává vše co mu přijde do cesty. Brácha fotí a snímky opravdu stojí za to. Máme tedy za sebou další produktivní, prašanem nabitý den. Super bonus tohoto pondělí byla párty zdarma v centru Bormia. Podávájí zde svařák, místní pálenku a nějakou sladkou vánočku. Takže kalba jak má být a to vše zdarma.

Třetí a poslední den se mi noha nezlepšila a tak zde působím spíše jako křoví a brázdím sjezdovky. Kluci ovšem nelení a dávají nové lajny. Zde musím upozornit, že stěny, které končí na sjezdovkách je zde zakázáno jezdit, abyste nespustili lavinu přímo do prostoru sjzedovky. My jednu takovou dávali a okamžitě k nám přijel policista a vysvětloval, že takto to prostě nejde. Ono se prostě nevyplácí být jediný freerider ve středisku. Pak si vás všichni zapamatují. Končíme tento den dříve, jelikož únava je znát a foto i video materiálu je dostatek. Večer probíhá nezbytka mini kalba.