Z minulého dílu o lavinách už známe princip uvolnění laviny. Žádná lavina ale nespadne jen tak, bez jakéhokoliv racionálně odůvodnitelného jevu. Na vzniku lavin se podílí hned několik přírodních jevů, které odborníci rozdělili do třech skupin: terénní podmínky, povětrnostní podmínky a vliv člověka. Pojďme se tedy na jednotlivé faktory lavinového nebezpečí podívat podrobněji.

Terénní podmínky

Sklon svahu

Je logické, že k uvolnění laviny je nutný určitý sklon svahu. Pro výskyt lavin jsou všeobecně nejrizikovější svahy se sklonem 30° a více stupňů, které umožňují nahromadění velkého množství sněhu a uvolnění obrovských mas. Neznamená to však, že na mírnějších svazích laviny nepadají. Na svazích se sklonem více jak 50° se pak ve středoevropských podmínkách už zpravidla souvislá sněhová pokrývka neudrží a odpadává průběžně.

Expozice svahu

Neboli také orientace svahu ve vztahu ke světovým stranám. Obecně jsou za nejrizikovější pokládány stinné severní, severozápadní a severovýchodní svahy. Zde vlivem chladných podmínek bez působení slunečního záření zůstávají sněhové vrstvy dlouho nespojeny, mohou se vytvářet nestabilní formy sněhu a riziko lavin roste. To platí po většinu zimy. Ne tak na jaře, kdy silné tepelné záření může na jižních a jihozápadních svazích způsobit promáčení sněhové pokrývky a uvolnění velkých základových lavin.

Povrch terénu

Povětrnostní podmínky

Nový sníh

Je nejvýznamnějším faktorem lavinového nebezpečí. Čím je sněžení intenzivnější, tím je lavinové nebezpečí aktuálnější. Podle odborníka na lavinovou problematiku Wernera Muntera je za kritické množství nového sněhu napadnutého během jednoho až tří dní považováno:

10 – 20 cm při nevhodných podmínkách jakými jsou silný vítr nebo teploty nižší jak -8°C

30 – 50 cm při vhodných podmínkách, tj. slabý vítr či teploty nízko pod bodem mrazu

Vítr

O větru se říká, že je architektem lavinových svahů. A je to skutečně tak. Síla a směr větru významně ovlivňují ukládání sněhu na závětrných svazích, ve žlabech a muldách. Při rychlosti větru 7 m/s (25 km/h) je přírustek sněhu na závětrném svahu 10 – 40 cm za den. V našich podmínkách převládá severozápadní proudění a tak se nejvíce sněhu ukládá na jižních a jihovýchodních expozicích.

Teplota

Alarmujícím signálem pro zvýšené lavinové nebezpečí jsou dlouhotrvající nízké teploty pod -10°C. Vytvářejí se tak podmínky pro vznik nestabilních vrstev tzv. pohyblivého sněhu. Druhým extrémem je naopak silné oteplení, které způsobuje odtávání sněhu, provlhnutí sněhových vrstev a tím i významné snížení stability celé pokrývky.

Déšť

Člověk

Je samozřejmé, že člověk, které se pohybuje na lavinami ohrožených svazích na tento terén působí. Činnost člověka je podle statistik příčinou až 95% lavinových nehod. Naší snahou by tak mělo být minimalizovat vliv na sněhovou pokrývku například dodržováním bezpečnostních rozestupů nebo překonáváním nebezpečných míst jednotlivě.

Autor: Honza Navrátil